Před několika lety napsal Ivan Úlehla článek Nenechte si ubližovat a díky případům, které jsou popsány zde, je to téma více než aktuální (doporučuji přečíst nejdříve).

Díky Hano Petráková, že jste nezaplatila a díky Milane Stibůrku, že jsi otevřel diskuzi.

Protože psychoterapeutickou praxi vykonávám cca jeden den v týdnu, a to pouze s klienty, kteří přicházejí na doporučení od kolegů či jiných klientů, postupně jsem se přestal o žabomyší válku o "pravou" psychoterapii zajímat. Zaujal jsem Shakespearovský postoj "cožpak je po jméně..." a měl jsem věc za vyřízenou.

Číst dál: Nenechme si ubližovat - verze 2012

„Prolegomena¹ ke každé budoucí socioterapii, jež se bude moci stát vědou.“

Socioterapii budeme nadále považovat za samostatnou odbornost, která se zaměřuje na působení v hraniční oblasti mezi psychoterapií a sociální prací.

Socioterapii budeme nadále pojímat na základech systemicko – konstruktivis­tického konceptu, resp. přístupu který klienta pojímá jako autonomního, jedinečného tvůrce vlastního světa.

Číst dál: Manifest socioterapie

V sociální práci se zhruba 20 let učíme rozlišovat mezi pomocí a kontrolou. Říkáme přitom, že kontrola je stejně profesionální způsob práce jako pomoc. Přesto však kontrola - pokud jde o míru pozornosti, kterou jsme jí věnovali - zůstala tak trochu „Popelkou“. Něčím, co neděláme příliš rádi, protože to není tak pěkné jako pomáhání (je na nás více práce, více rozhodování, více starání se a výsledky nebývají tak zřetelné a trvalé jako u pomoci).

Číst dál: Sociální kontrola profesionálně

Článek představuje autorovo připodobnění systemické terapie k uměleckému procesu, jehož metodou je, (stejně jako u systemické psychoterapie) reflektování významů. Dle autora je terapeutický proces srovnatelný s procesem umělecké kreace, jehož podstatou je jako u umění tvořivá interakce vnitřních významů. Metodu reflektování ztotožňuje autor článku s hledáním umělecké inspirace, která osvěcuje a nasměrovává další dialog a tvorbu.

Číst dál: O psychoterapii jako o umění

Sociální práce je od počátku, kdy se u nás začal systemický přístup prosazovat, oblastí, kde je hojně využíván.

Číst dál: Sociální práce a systemický přístup - výsledky výzkumu

Když jsme posunuli pojetí pomoci a kontroly směrem k definování spolupráce a starosti, domnívám se, že je dobrý čas k soustředění po­zornosti na otázky kont­roly tak, abychom ji přesněji rozlišili a definovali v prostředí psychoterapie.

Číst dál: Další přemýšlení nad kontrolou – staráním se

Dámy a pánové,

doufám, že se Vás nedotknu předpokladem, že i Vy se doma občas střetnete, stejně jako já. Možná také Vás někdy napadlo uplatnit přitom nějaký terapeutický postup. Zvláště, když se tak učebnicově hodil na probíhající situaci.

Číst dál: Být psychoterapeut

Na konferenci v Trenčianských Teplicích, před několika málo roky, mne jistá studentka psychologie během debaty o psycholozích zařadila mezi staré psy, míněno psychologické. Sleduji se zájmem debatu o studiu a možná, že některé mé zkušenosti by mohly být inspirativní i pro mladé psy.

Číst dál: Nenechte si ubližovat

Začátky Institutu pro systemickou zkušenost byly myslím typické pro kontext doby jeho vzniku. Těsně po změně režimu jsme nejvíc chtěli být svobodní, což pro Institut znamenalo tři věci:

• rozhodli jsme se být finančně samostatní a vydělávat jen tím co umíme

  Číst dál: Bezpečí a jistota

Rád bych načal veřejnou rozpravu o činnosti, která mi není jasná. Není mi jasná, ačkoli jsem ji sám z nedostatku něčeho jiného dělal mnoho let. A po té, co už jsem si skoro myslel, že už ji nedělám, jsem zjistil, že nepochybně pokračuji. Mám na mysli výběr toho, proč dělám právě to, co dělám, myšleno při práci s klientem v terapii.

Číst dál: Integrace předpokládá integrování